pátek 4. srpna 2017

Je vegetariánství zdravé?

Abychom se mohli zaměřit na otázku zda je vegetariánství zdraví prospěšné či nikoliv, musíme si nejdříve definovat co vegetariánství je. Vegetarián je člověk, který nejí maso a masné výrobky (včetně rybího masa). Vegetariánská strava je založena na zelenině a obilovinách, k doplnění bílkovin slouží mléčné, sojové výrobky (tofu, tempeh) a luštěniny.

Podle údajů z roku 2003 je v České Republice asi 1,5 % vegetariánů, což činí asi 235 000 osob. (1)





Vegetaránská strava v dospělosti

Pokud je vegetariánská strava pestrá a vyvážená je zdraví prospěšná. Většinou obsahuje větší množství vlákniny, vitamínu C, nenasycených mastných kyselin a antioxidantů. Naopak konzumace nasycených mastných kyselin a cholesterolu je nižší. S vegetariánstvím se pojí i celkově větší zájem o zdravý životní styl a cvičení. Mezi vegetariány je menší výskyt hypertenze, cukrovky II. typu a mívají nižší cholesterol. (2)
   Nicméně přechod na vegetariánskou stravu automaticky neznamená, že se dieta stane zdravější. Různé sladkosti a junk food vyhovují omezením vegetariánské diety ale nejsou zdraví prospěšná a neměly by být konzumovány ve větší míře jen proto, že je vegetarián může.

Výhody vegetariánské stravy

Zvýšený příjem vlákniny - dostatečný příjem vlákniny (DDD - 30 g) přispívá ke správné funkci střevních bakterií a pravidelnému vyprazdňování. Dále snižuje riziko vzniku divertikulózy a rakoviny tlustého střeva, žlučových kamenů, diabetu a aterosklerózy.
Snížený příjem nasycených mastných kyselin - podíl nasycených mastných kyselin by ve stravě neměl být vyšší než 10 % z celkového energetického příjmu přičemž v ČR je konzumováno přibližně jednou tolik. (4) Nasycené mastné kyseliny se vyskytují převážně v potravinách živočišného původu a tak přechod na vegetariánskou stravu jejich příjem logicky sníží. Snížený příjem má pozitivní vliv na inzulinovou senzitivitu, cukrovku II. typu a snižuje riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. (4) Vysoký příjem nasycených mastných kyselin přispívá ke vzniku aterosklerózy a tím i ke vzniku srdečně cévních onemocnění které jsou u nás na prvním místě v příčinách úmrtí.
Spolu se sníženým příjmem nasycených mastných kyselin se snižuje i příjem cholesterolu a příjem trans mastných kyselin. Trans mastné kyseliny způsobují vzestup LDL (špatného) cholesterolu a zároveň pokles HDL (hodného) cholesterolu, tím zvyšují riziko rozvoje aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Jejich příjem ve stravě by měl být co nejmenší, neměl by překročit 1 % z celkového energetického příjmu. (3, s. 43)


Rizika vegetariánské diety

Pokud není vegetariánská strava vyvážená, může se objevit nedostatek některých živin.
Železo - ačkoliv potraviny rostlinného původu železo obsahují, jeho vstřebávání je nízké (5 % oproti živočišným zdrojům kde se vstřebá 20 %). Nedostatkem železa jsou ohroženy hlavně ženy a to kvůli zvýšeným ztrátám železa při menstruačním krvácení. Absorbci železa dále snižují pšeničné otruby, mléčné a sojové výrobky, káva a čaj. Naopak ji zvyšuje vitamín C. (3, s. 139)
Vitamín B12 (kobalamin) - tento vitamín se vyskytuje pouze v potravinách živočišného původu. Jeho denní potřeba je malá, v organismu se tvoří zásoba a tím pádem se jeho nedostatek projeví po několika letech. Vegetariáni kteří pravidelně přijímají mléčné nebo fortifikované sojové výrobky by s tímto vitamínem neměli mít problém. Jeho nedostatkem jsou ohroženi hlavně vegani kteří odmítají jíst i mléčné výrobky.
Nadbytek vlákniny - při nadměrném pravidelném příjmu izolované vlákniny hrozí horší vstřebávání vápníku, hořčíku, zinku a železa. (3, s. 56)


Shrnutí

Vyvážená vegetariánská strava je v dospělém věku zdraví prospěšná a nenese s sebou velká rizika ani při dlouhodobé konzumaci. Zařazením více vegetariánských jídel do jídelníčku se zvýší příjem vlákniny a sníží příjem nasycených mastných kyselin což má prokazatelně pozitivní vliv na hladinu cholesterolu a na cukrovku 2. typu.
    Při správné a zdravé vegetariánské dietě nestačí pouze vynechat maso, důležité je obohatit svůj jídelníček o nové potraviny a dbát na jejich dostatečnou pestrost.

Zdroje

(1) Vegetariánství podle zemí. Wikipedia [online]. [cit. 2017-07-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetariánstv%C3%AD_podle_zem%C3%AD
(2) ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media, 2016. Medicus. ISBN 9788088129035.
(3) Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 9788025469873.
(4) Proč nasycené škodí. In: Nasycené škodí [online]. [cit. 2017-08-03]. Dostupné z: http://www.nasyceneskodi.cz/proc-nasycene-skodi/

Žádné komentáře:

Okomentovat