čtvrtek 14. prosince 2017

Probiotika, prebiotika a synbiotika

Je pár typů bakterií, s kterými je výhodné udržovat dobré vztahy. Jsou to bakterie, které sídlí v našem tlustém střevě a které mohou významně ovlivnit kvalitu našeho života. Střevní mikroflóru tvoří ohromné množství bakterií, uvádí se, že množství bakterií je stejné jako množství buněk v lidském těle. Tyto bakterie mohou ovlivňovat imunitní systém, fermentují nestravitelné složky potravy, produkují vitamín K a zamezují růstu negativně působících bakterií.
Zkoumat vliv střevního mikrobiomu je v posledních letech populární. Ukazuje se, že jeho složení ovlivňuje naše tělo, a dokonce i naši psychiku víc, než bychom čekali. 

Probiotikum

Probiotikum je živý organismus, který má po požití zlepšit střevní mikroflóru konzumenta.
 Většinou se jedná o mléčné bakterie z rodu Lactobacillus, Bifidobacteirum a Streptococcus. Typickými potravinami s obsahem probiotik jsou jogurty, zakysané mléčné výrobky a zrající sýry (1, s. 302).

   Bohužel probiotika obsažená v mléčných výrobcích nemají schopnost replikace - to znamená že nedokáží dlouhodobě ovlivnit stav střevní mikroflóry a abychom využili jejich působení, musíme potraviny je obsahující konzumovat pravidelně (2, s. 258).

Prebiotikum

Jako prebiotikum označujeme nestravitelnou a nevstřebatelnou část potravy, která podporuje růst a funkci střevní mikroflóry - zpravidla se jedná o těžce stravitelné druhy vlákniny. Mikroorganismy ve střevě přijatou vlákninu štěpí na mastné kyseliny, které snižují pH a slouží jako výživa pro buňky střevní sliznice (1, s. 302). Patří sem inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza.
Jako nejvýznaměnjší můžeme označit inulin, ve větší míře se vyskytuje v čekance, topinamburech, česneku a cibuli. Zajímavou a relativně novou potravinou obsahující inulin je čekankový sirup. Ten obsahuje 71 % vlákniny a má nízký glykemický index.

Synbiotikum

Synbiotikum je kombinace probiotik a prebiotik, příjem obou složek najednou zvyšuje jejich účinek. Potraviny obsahující tuto kombinaci řadíme mezi tzv. funkční potraviny. Jako příklad může posloužit jogurt s probiotiky obohacený oligofruktózou.

Praktická doporučení

Potraviny s přirozeným obsahem probiotik jako je jogurt nebo acidofilní mléko doporučuji zařadit do jídelníčku pravidelně, ideálně na denní bázi. Jsou nejen zdrojem prospěšných bakterií, ale i vápníku a bílkovin. Dále dbáme na dostatečný příjem rozličných druhů ovoce, zeleniny (500 g denně) a celozrnných obilných výrobků, abychom si zajistili denní příjem vlákniny (30 g), která pomáhá udržovat zdravá střeva.


Pokud je strava vyvážená a bohatá na vlákninu, myslím si, že není nutné dodávat probiotika v lékové formě. Ty můžeme zařadit při terapii antibiotiky (2, s. 258), po poradě s lékařem je lze vyzkoušet i na obtíže s trávením, zácpu nebo průjem.



Podrobnější informace se můžete dočíst v tomto článku nebo ve článku pana Radkina Honzáka o vlivu složení střevního mikrobiomu na tělesnou hmotnost.


1) SVAČINA, Štěpán, Dana MÜLLEROVÁ a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2., upr. vyd. Praha: Triton, 2013. Lékařské repetitorium. ISBN 9788073876999.
2) ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media, 2016. Medicus. ISBN 9788088129035.
3) Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 9788025469873.

Žádné komentáře:

Okomentovat